Včelařská konference

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod.
Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cernoska
> Datum: 30.12.2011 08:36:37
> ----------------------------------------
> S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky
> zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s
> roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach
> pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my
> vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi
> bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
>
>
>

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.

Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.

Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.

Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.

Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.

Ahoj Anton,
ráda bych jse o tvém chovu cernosek v klátu více dozvedela. Múzes mne zkontaktovat
strega/=/tiscali.cz

cher

Ahoj Alesi,
co jse týce velikosti bunek, asi to rozhoduje.

Podle Dee Lusby jse zdá se, že bunky od 4,9 mm dolů privedou včelu k přirozené rovnováze.
Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje teplota v hnízdě, a tím pádem o jeden den kratší inkubační doba. to znamená 20 místo 21 dnů, tak ze vcela varroe utece. To ví samozřejmě roztoč a proto utíká v létě do trubčího plodu, protože jse v delnickým plodu nemúze rychle rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají varroa problémy. Malé bunky je také dají snadnejsí rychle vycistit.

www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm